Tea party, reakce na nastupující socialismus

Pro ty, co ještě tento nový pojem na americké politické mapě nezaznamenali, je Tea Party nové konzervativní hnutí, které si za poslední měsíce získalo v USA velikou mediální pozornost. Dokonce se spekuluju i o konci tradičního dělení politcké síly pouze mezi Republikány a Demokraty. Tea party je vlastně taková TOP09 v americkém kontextu a měřítku. Zatím žádnou konkrétní moc nemá, ale na její silně  konzervativní myšlenky američané slyší a podporují je. Vznik Tea Party byl vlastně vyprovokován zvolením na začátku tolik populárního prezidenta Obamy a jeho cesty k (pro američany nevídanému) sociálnějšímu státu.

Velký bratr Obama - socialista
Pro svět je Obama tzv. "výhodný", protože se snaží ameriku "otevřít" novým myšlenkám, novým spojenectvím, novým dříve odmítaným ústupkům. Ačkoliv se tyto myšlenky můžou zdát řadě lidí (hlavně evropanům) správné, tak úspěch Spojench států jako nejsilnější velmoci našeho světa byl postaven na něčem zcela jiném. Byla to tvrdá politika spojená s udržováním velmi svobodného trhu a lidu, který zemi přinesl velkou prosperitu. V rámci ochrany této prosperity se USA uzavřely a velice tvrdošíjně chránily svoje ekonomické a politické zájmy ve vztahu k okolnímu světu. Mohly si to také dovolit. Američané také na rozdíl od evropanů věří, že země může prosperovat pouze tehdy, když každý jednotlivý američan bude při své svobodné činnosti co nejméně omezován státem a tedy ani od státu nežádá "jisoty" tolik typické pro státy evropské. V očích američana jsou tedy Obamovy návrhy na plíživé zavedení státního zdravotnictví vnímany jako absolutně socialistické a při demostracích Obamu spojují s tradičním socialistickými (až totalitními) symboly jako je např Velký bratr.

Není socialismus jako socialismus
Je vidět že evropan a američan se tedy v tom co je socialismsu diametrálně liší. Pro evropana je socialismus spojen s totalitním režimem. V USA je za socialistu označen ten, kdo navrhne povinné zdravotní pojištění zabezpečené státem. Tea Party se staví právě proti krokům Obamovy administrativy, které posunují USA směrem k modelu typického evropské socialního státu, a ohání se přitom tradičními americkými hodnotami a patrioticky vzpomínají články z americké ústavy. V čele stojí mediálně známá Sarah Palin s ní sympatizuje i celá řada republikánských senátorů. Bude zajímavé sledovat, jak se tento utra konzervativní proud ve Spojených státech vyvine.

Co s korupcí?

Korupce je vlastně v jistém smyslu normální smluvní akt. Je to výměna něčeho za něco, ať už se jedná o služby, informace, věci. Obě dvě strany jsou dokonce na konci aktu korupce spokojeny, tak jak by mělo být to při jakékoilv jiné směně. Potud všechno dobře. Hlavní problém tkví v tom, že to co nabízí korumpovaný, mu vesměs nenáleží, ale pouze má moc s tím disponovat. Příkladů je plno. Úředník rozhodující o veřejných penězích. Lékař schopný měnit pozice lidí na pořadnících pro operace. Radnice prodávající obecní majetek atd. Těchto situací se ale ve stávájícím společenském uspořádání, kdy je normální (podle mě i správné) některé rozhodování v rámci demokratických postupů delegovat na jiné, není možné vyvarovat a prostor pro korupci tu logicky bude vždy.

Korumpuju, korumpuješ, korumpujeme
Převýchova korumpovatelných lidí je nesmysl. Jsme zase u toho, že korupce v byrokratických kruzích a na státní úrovni nám vadí, ale tipuji, že většina lidí se už ke korupci uchýlila nebo hůř, nějaký ten úplatek již alespoň jednou přímo vyžadovala a posléze přijala. O chování lidí si není radno dělat iluze. Někdy je prostě pokušení korumpovat tak vysoké, že mu odolá jen málokdo.V čechách navíc lehkou korupci trochu ospravedlňuje i to, že v dobách plánovaného hospodářství tak trochu suplovala funkci normálního trhu. Se sbožím se to přeci tehdy mělo tak, že "nic oficiálně nebylo, ale všechno se dalo sehnat". Jenom jste museli vědět kam zajít a koho nějakou tou flaštičkou nebo stovečkou popostrčit.

Nevymýtit, snížit ztrátu
Jaké je tedy řešení, když přijmeme tezi, že korupce je v jistých situacích neoddělitelnou součástí modus vivendi dnešní společnosti? Samozřejmě bychom se měli snažit co nejvíce omezit počet situací, které ke korupci svádí. Důležitým aspektem pro mě ale také je, abychom se snažili omezit následky, které při stávající míře korupce vznikají. Myslím tím objem veřejných peněz, které jsou takto vyvedeny z veřejných financí. Tímto omezením následků by podle mě měla být snaha o to, aby stát operoval s co nejmenším balíkem peněz a tedy aby o penězích v co největší míře rozhodoval ten, který je svou činností generuje (živnostník, zaměstnanec, firmy apod.). Jen ten má totiž potenciál se svými penězi nakládat efektivně, jelikož si jich logicky váží víc, než byrokrat rohodujících o veřejné zakázce hrazené z peněz, ke kterým nemá žádný vztah.

Zkusme se tedy vydat cestou menšího státního aparátu a přenést větší část rohodování o našich penězích na sebe. Je to cesta pro jednotlivce složitější, protože mu přibudou starosti a odpovědnost, které předtím přenechával státu, ale sníží se tím následek neefektivity, kterou státní aparát logicky přináší.